Panství rodu Pešíků

Zakladatelem vládnoucího rodu v Komárově byl podle pověsti zbrojnoš Pešík (Pešík = zdomácnělé Petr). Roku 1158 se český kníže Vladislav II. zúčastnil se svým vojskem bojů v severní Itálii na straně německého císaře Friedricha I. Barbarossy proti odbojným severoitalským městům. Pověst vypráví, že v jeho vojsku byl i vladyka Diva se svým zbrojnošem Pešíkem. Diva byl v boji u Milána těžce raněn a dostal se do zajetí, kde byl přikován ke svému zbrojnoši za nohu. Vladyka nad kotníkem levé nohy a Pešík stejným způsobem na noze pravé. Tak čekali na popravu. Aby umožnil svému pánu útěk z vězení oknem, odřízl si zbrojnoš Pešík dobrovolně svoji pravou nohu v koleně. Útěk šlechtice se podařil. Když se velitel nepřátelského vojska dozvěděl o tomto činu, považoval ho za hrdinský a šlechetný. Proto přikázal, aby byl Pešík pečlivě ošetřován. Po uzdravení mu byla dána milost a byl propuštěn na svobodu. Podařilo se mu dostat se zpět domů a Diva ho za jeho obětavost odměnil tím, že mu daroval komárovské panství a přimluvil se u krále Vladislava I. (knížete Vladislava II.) o jeho povýšení do rytířského stavu. Erb, jenž přitom Pešík dostal, měl jeho potomkům připomínat statečný čin zakladatele rodu. Ve štítě, rudém od krve, je stříbrná noha v brnění s ostruhou. Tento znak používal celý rod Pešíků, který sídlil v Komárově téměř 450 let. Zraněný a zajatý vladyka Diva je postavou historicky doloženou. Je v některých pramenech označen jako vnuk Hrabišův a toho Kosmas ve své kronice popisuje jako člověka, kterého osobně znal a který byl prvním poradcem knížete Bořivoje. Bitva u Milána měla pro český národ a hlavně pro Přemyslovce velký význam. Kníže Vladislav II. byl za pomoc korunován na českého krále Vladislava I. a ten pak povýšil nejudatnější bojovníky do šlechtického stavu. Prvním historicky doloženým majitelem zdejšího panství je Bohuslav z Komárova, podepsaný jako jeden ze svědků na zakládací listině kláštera Svatá Dobrotivá roku 1263. V době Václava IV. byl majitelem panství Jiřík Pešík. Ve stejné době se objevuje jméno Petr Pešík. Jeho syn Kunata bojoval proti husitům a v bitvě pod Vyšehradem roku 1420 padl. Majetek přešel na Petra Pešíka z Chlumu. Jeho starší syn byl hejtmanem v Brně, mladší Kunata se stal roku 1508 hejtmanem Podbrdského kraje. Kunatovo společenské postavení umožňovalo zvětšovat rodový majetek. V letech 1502-1508 vystavěl v Komárově nové panské sídlo, později zvané zámek. Koncem 15. a začátkem 16. století Pešíkové velmi zbohatli. Jejich panství se skládalo původně ze zámku v Komárově, vsí Komárov, Osek, Hvozdec, Mrtník a Kleštěnice a hutí na Červeném potoce. (Jméno potoka je zřejmě odvozeno od červeně oxidující železné rudy.) K tomu přikupují postupně vesnice Sokolovice, Kařez, Hrádek, Zaluží, Cheznovice, přestavují zámek v Komárově, dále kupují Rpety, Tlustici, Újezd, Jivinu a Olešnou. Roku 1509 obdržel králův (Vladislava II. Jagellonského) oblíbenec Kunata Pešík hrad Valdek, ale roku 1623 byl hrad Václavu Pešíkovi zabaven. Dále získali panství příbramské s doly, část panství ve Všeradicích a Radnicích, nakonec zámek a celé panství v Jincích. V roce 1513 zastavil král Vladislav zámek a město Příbram s městečky a vesnicemi synům Kunaty: Janovi staršímu, Václavovi, Petrovi, Jindřichovi a Janovi mladšímu. Za panování Pešíků došlo k velikému zvelebení města, na jejich panství přišlo mnoho rolníků z Krušných hor. Roku 1525 zavedl Jindřich Pešík důlní řád na příbramských stříbrných dolech. V polovině 16. století nastal rychlý úpadek rodiny Pešíků. Roku 1602 koupil od zadlužených Pešíků statek Komárov, včetně železné hutě a hamrů, Jindřich Otta z Losu, karlštejnský purkrabí, popravený za protihabsburský odboj 21. června 1621 na Staroměstském náměstí v Praze.Dodnes se v mrtnickém kostelíku zachoval náhrobní kámen z červeného mramoru posledního pána z Komárova z původního rodu, Jiříka Pešíka, pochovaného zde v roce 1601.